» Aktuality » 🧠Může vakcína proti pásovému...
24. 7. 2025

🧠Může vakcína proti pásovému oparu snižovat riziko demence?

👩‍⚕️ Nová silná evidence z Walesu a Stanfordu
Studie publikovaná v časopise Nature provozovaná vědci z Stanford Medicine využila data z populace podle data narození v roce 2013 v rámci očkovacího programu proti pásovému oparu ve Walesu. Analýza zdravotních záznamů více než 280 000 seniorů odhalila, že lidé očkovaní Zostavaxem měli o 20 % nižší relativní riziko demence během následujících sedmi let . 

💡 Podpořené dalšími studiemi a meta-analýzou
Retrospektivní analýzy vzorků z USA (VHA a databáze MarketScan) u pacientů nad 65 let ukázaly 31 % až 35 % snížení rizika demence, a to i po přizpůsobení mnoha rizikovým faktorům. Meta-analýza pěti studií (více než 103 000 očkovaných) sice zaznamenala vysokou heterogenitu, ale celkový odhad rizika OR ≈ 0,84 nasvědčuje příznivému účinku.

🔬 Vliv nové generace rekombinantní vakcíny Shingrix
Výzkum z Oxfordu publikovaný v Nature Medicine ukazuje, že rekombinantní vakcína proti pásovému oparu (Shingrix) ve srovnání s živou vakcínou Zostavax prodlužuje dobu bez diagnózy demence o cca 17 %, což odpovídá asi 164 dnům navíc u osob, kterým byla později diagnostikována demence. V kohortových studiích v USA s 436 788 osobami (M.Taquet, NPJ Vaccine 2025), které byly očkovány jak vakcínami proti pásovému oparu s adjuvans AS01 (Shingrix), tak vakcínami proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV) s adjuvans AS01 (Arexvy), samostatně nebo v kombinaci, se ukázalo, že očkování s vakcínou obsahující toto adjuvans je spojeno se sníženým rizikem demence v průběhu 18 měsíců. Mezi oběma vakcínami s adjuvansem AS01 nebyl pozorován žádný rozdíl, což naznačuje, že adjuvans AS01 samo o sobě může hrát přímou roli ve snižování rizika demence.

🧬 Jak může vakcína působit? Teoretické mechanismy:
Prevence reaktivace varicella-zoster viru (VZV) – vakcína blokuje reaktivaci latentního viru, čímž zabraňuje zánětlivým procesům v mozku, které mohou přispívat k neurodegeneraci. Trénink imunitního systému (tzv. non‑specific effects) – vakcíny mohou posilovat obecnou imunitní odpověď a omezovat zánětlivé cytokiny, které podporují akumulaci amyloidu nebo tau bílkovin. Takový vliv byl pozorován i u jiných vakcín (influenza, tetanus, BCG…). Svůj vliv může mít receptorové adjuvans, které stimuluje kromě získané imunity, cestou Toll-like receptorů také vrozenou složnku imunity.

 ⚠️ Co studie neukázaly / omezení
Většina dat pochází z retrospektivních observačních studií, jedná se zatím o asociaci, nikoliv definitivním prokázání kauzality.
Meta‑analýza měla značnou heterogenitu a celkový OR nebyl statisticky výrazně pod 1 s významným p‑value. Jsou připraveny randomizované klinické studie, které se budou snažit efekt vakcíny na demenci potvrdit. 

Mohlo by Vás zajímat

Ve Velké Británii byl spuštěn první národní program využívající MenB vakcínu k částečné prevenci kapavky, zatímco pokračuje vývoj specifických gonokokových vakcín. Téma je velmi aktuální vzhledem k narůstající antibiotické rezistenci gonokoků.

Evropská komise 15. 4. 2026 schválila přípravek ENFLONSIA™ (clesrovimab) společnosti Merck k prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RSV u kojenců během jejich první RSV sezóny.

Ministr zdravotnictví cestou vedoucí svého kabinetu, velmi vstřícně a pozitivně reagoval na námi zaslané obavy ohledně jednotné, odborně podložené a odpovědné komunikaci v oblasti očkování na všech úrovních řízení Ministerstva zdravotnictví.

Na veřejném profilu sociální sítě Facebook zveřejnila náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková komentář, který výrazně zpochybňuje vědecky podložené poznatky o očkování, popisuje vakcíny proti covidu‑19 jako „experiment“, kritizuje regulační procesy bez znalosti jejich mechanismů a naznačuje, že zdraví populace je využíváno jako „testovací laboratoř“. Podobné výroky objektivně odpovídají pozicím odpůrců očkování a mohou v očích veřejnosti významně snižovat kredibilitu Ministerstva zdravotnictví jako odborné autority v oblasti prevence.

V souvislosti s novým systémem zavádění nových úhrad očkování byly podány žádosti na možné rozšíření úhrad u 6 vakcín, vakcíny proti klíšťové encefalitidě, proti lidskému papilomaviru, proti pneumokokům, proti pásovému oparu, proti RSV infekcím a proti rotavirům.

,